penize-eura
K prvnímu červenci tohoto roku začíná platit zákon o registru smluv v plné síle – tedy včetně sankce, podle které je každá nezveřejněná smlouva neplatná.

Podívejme se na souhrn toho, kolik smluv se během prvního roku zveřejňování v registru objevilo a jaká zajímavá zjištění přinesly.

Rok s registrem v číslech

  • za první rok fungování bylo v registru smluv zveřejněno více než 530 tisíc smluv (přes 97 tisíc smluv však bylo následně zneplatněno kvůli uveřejnění s nějakou chybou) v celkové hodnotě více než 2,5 bilionu korun (celková částka však bude vyšší – u 21 procent zveřejněných smluv totiž není uvedená cena), do registru přibývá asi 13 tisíc smluv týdně.
  • téměř 45 tisíc smluv za celkem 9 miliard korun má skrytého dodavatele, skoro 43 tisíc smluv bylo uzavřeno s firmami, které mají nějakou vazbu na politiky nebo na sponzory politických stran
  • smlouvy zveřejňovalo 28 z 30 největších státních podniků a 30 z 35 největších nemocnic a zdravotnických zařízení
  • největší počet zveřejněných smluv měla Česká pošta (přes 28 tisíc smluv), Úřad práce ČR (přes 26 tisíc smluv), Ministerstvo obrany (přes 13 tisíc smluv), Fakultní nemocnice Brno (přes 12 tisíc smluv) a Hlavní město Praha (přes 10 tisíc smluv). Tento žebříček však není plně vypovídající, protože právě třeba Česká pošta je zároveň na špici těch institucí, které ve smlouvách skrývají dodavatele i cenu (ukrývá je u 83 procent smluv). Téměř u všech smluv skrývá cenu i dodavatele národní podnik Budějovický Budvar, Nemocnice Strakonice skrývá 95 procent cen, Ústřední vojenská nemocnice 88 procent cen ze zveřejněných smluv.
  • přes 60 procent zveřejněných smluv v prvním roce fungování je v rozmezí 50 tisíc korun až 1 milion korun (limit pro zakázky malého rozsahu) – jsou tak zcela nově veřejně dostupné informace o části nákupů za veřejné peníze, na kterou zatím nebylo vidět (dosud byly veřejné jen smlouvy uzavírané v rámci veřejných zakázek, ostatní jen po vyžádání přes zákon o svobodném přístupu k informacím)
  • více než 700 z přibližně 1000 městských firem zatím nezveřejnilo v registru smluv žádnou smlouvu a zřejmě čekaly, jak dopadne hlasování poslanců a senátorů o výjimkách ze zveřejňování.

(Tyto údaje vycházejí ze statistik dohledatelných na serveru Hlídač smluv.)

Nejzajímavější zjištění registru smluv

Utajované bonusy pro nemocnice od farmaceutických firem

Nedostatečně začerněná smlouva Thomayerovy nemocnice zveřejněná v registr smluv potvrdila fakt, o kterém se dlouho mluvilo, ale nebyly k němu konkrétní důkazy – většina nemocnic si od zdravotních pojišťoven nechává proplácet nákupy léků a zdravotnického vybavení v plné výši, za jakou kupuje. Od farmaceutických firem však zpětně dostává slevové bonusy, které si nechávají pro financování provozu nemocnic. Jedna větší nemocnice takto může podle odhadů ročně získat třeba až 250 milionů korun ročně.

Extra levné mobilní tarify pro veřejné instituce

Data ze smluv zveřejněných v registru sloužila novinářům i při psaní o extra levných tarifech, které pro své zaměstnance i jejich rodinné příslušníky získávají některé veřejné instituce – a na které běžní zákazníci nikdy nedosáhnou. Červnový příklad veřejné zakázky liberecké nemocnice ukazuje, že někteří operátoři po zveřejnění těchto informací již nechtějí na takto výhodné podmínky přistupovat a do tendrů se nehlásí, případně budou jednat o změnách podmínek.

Nákupy nemocnic bez soutěže

Analýza smluv nemocnic zveřejněných v registru smluv, kterou provedly sdružení Oživení a EconLab, ukázala na, že řada nemocnic při nákupu léků a dalšího zdravotnického materiálu pouze prodlužuje existující smlouvy s předchozími dodavateli (nemocnice přitom odkazují na spornou výjimku pro opakovaný nákup komodit s pohyblivou cenou). Nákupy za půl miliardy korun ročně tak probíhají bez veřejné soutěže. To, že je tato situace nadále neúnosná, potvrdili v červnu 2017 oslovení zástupci Evropské komise.

Prostějovští přátelé J. Faltýnka obchodují s pražskými městskými firmami

Ze smluv zveřejněných v registru čerpali i novináři Hospodářských novin při zpracovávání podrobného článku, který přibližuje, jak se lidé blízcí místopředsedovi hnutí ANO J. Faltýnkovi zapojují stále více do některých pražských městských firem a nebo s nimi čile obchodují.

Náklady za cesty prezidenta po krajích, platí je kraje

Ve smlouvách zveřejňovaných jednotlivými kraji se objevily i ty, které prozrazují náklady za návštěvy prezidenta republiky v krajích. Jedna návštěv prezidenta tak kraj stojí cca 200-300 tisíc korun, jak informovaly Lidové noviny a Seznam zprávy. Toto zjištění otevřelo debatu o tom, nakolik jde o součást běžné agendy prezidenta a nakolik o permanentní předvolební kampaň placenou z veřejných peněz.

Kdo si platil inzerci na Parlamentních listech?

Díky registru smluv se na veřejnost dostaly I informace o tom, jaké veřejné instituce si zaplatily z veřejných peněz inzerci na kontroverzním serveru Parlamentní listy (spoluvlastněném senátorem Ivo Valentou). Přes 200 tisíc korun za PR články, které ani nebyly označeny jako reklamní sdělení zaplatila VZP. Další propagační články sin a tomto server zaplatily například ministerstvo práce, průmyslu a obchodu nebo Magistrát hl. m. Prahy.

Co se bude dít po 1.7.? Jak funguje sankce neplatnosti

Základní pravidlo:

od 1.7. platí, že pokud nebude smlouva zveřejněna, je neúčinná a nemělo by se podle ní plnit – je to bezdůvodné obohacení. Pokud se nezveřejní ani do 3 měsíců, je ze zákona od počátku zrušena. Jakékoliv plnění je tedy právně shodné se situací, kdy neexistuje žádná smlouva.

Na smlouvy uzavřené do 30.6. 2017 se sankce neplatnosti nebude vztahovat zpětně.

Smlouvy, které mají výjimku ze zveřejňování, jsou naopak nadále platné i účinné ve stejném režimu jako soukromoprávní smlouvy. Pokud bude použito chybně výjimky a není zveřejněno ani do 3 měsíců, nastupuje také sankce zrušení smlouvy. U některých typů smluv pak bude možno ještě do 30 dnů od zjištění možno chyby opravit.

Jak je to s výjimkami ze zveřejňování smluv?

Poslanci schválili 28. června kompromisní verzi novely zákona o registru smluv, která obsahuje výjimku ze zveřejňování pro část smluv části městských a státních firem a několik dalších dílčích výjimek (podrobněji si o nich můžete přečíst zde: Poslanci schválili kompromisní výjimky ze zveřejňování smluv. Na řadě je Senát.

Novelu by měli během července projednat senátoři. Pokud ji schválí beze změn, půjde k podpisu prezidentovi. Pokud ji vrátí sněmovně s některými úpravami, budou o nich poslanci hlasovat zřejmě na zářijové schůzi. Novela by tedy měla vejít v platnost (a výjimky být účinné) během podzimu tohoto roku. Do té doby platí povinnost zveřejňovat smlouvy nad 50 tisíc korun pro všechny instituce uvedené v zákonu podle současné podoby zákona (tedy bez těchto projednávaných výjimek).

Zdroj:

Autor Redakce