Elektronický podpis a informace v něm obsažené (9. díl)

Pojem elektronický podpis je už nám dobře známý. Jaké informace jsou v něm obsažené, co v sobě vše skrývá?

Toto se pokusíme se ujasnit v dalším díle seriálu o elektronickém dokladu v účetnictví

Elektronický podpis obsahuje tyto údaje: 

• údaje o odesílateli
• údaje o vystaviteli certifikátu
• platnost od – do
• informace o použitém algoritmu hash funkce, veřejného klíče, samotný otisk, atd.
• informace o tom, zda byl dokument do doby podepsání upravován
• informaci o datu a čase podepsání autorem (informace je brána dle data a času na počítači odesílatele) 
  a mnohé další

"Historicky se objevuje pojem digitálního podpisu souběžně se vznikem asymetrické kryptografie v druhé polovině sedmdesátých let. (O asymetrické kryptografii se dozvíte více v některém z příštích dílů seriálu) Asymetrická kryptografie používá určitým způsobem propojenou dvojici kryptografických klíčů.

Jeden klíč (veřejný) je používán k šifrování dat, druhý klíč (soukromý) slouží k dešifrování zašifrovaného obsahu dat. Přitom ze znalosti např. pouze veřejného klíče nelze odvodit hodnotu druhého (soukromého) klíče" (zdroj: PINKAVA, Jaroslav: Elektronický podpis – využití v bankovnictví. Seminář, Bankovní institut vysoká škola, a.s., 7.12.2000).

Pojem elektronický podpis tak jak ho známe dnes je pojmem obecnějším než digitální podpis. Tento pojem v sobě zahrnuje kromě samotného digitálního podpisu také aspekty využití celé škály různých biometrických metod. Je pak obvykle precizován tak, aby byl technologicky nezávislý. Je proto také vhodný pro použití v různých legislativních dokumentech a pro komunikaci například s orgány státní správy.

Zejména v průběhu posledních let se z hlediska právních a technologických aspektů dospělo k poznání nezbytnosti používat takto obecný pojem. (zdroj: PINKAVA, Jaroslav: Elektronický podpis – využití v bankovnictví. Seminář, Bankovní institut vysoká škola, a.s., 7.12.2000).

Biometrické metody 

• jsou fyziologicky založené techniky, které měří nějakou fyziologickou charakteristiku dané osoby. Sem patří např.: otisky prstů, charakteristiky duhovky, obličej, geometrie cév, charakteristiky uší, vůně, analýza obrazců DNA, charakteristiky potu atd. 
• jsou behaviorálně založené techniky, které se zabývají měřením chování příslušné osoby. Toto zahrnuje např.: verifikaci ručně psaných podpisů – dynamika podpisu, charakterizace úderů do klávesnice, analýza řečového projevu atd.

Digitální podpisy – dnes základní a nejvíce používanou variantou elektronického podpisu.

Obecně se dá říci, že elektronické (digitální) podpisy jsou nejčastěji používány:

• pro vazby typu smluv v otevřených sítích (např. elektronický obchod, finanční transakce), 
• v uzavřených systémech (Intranety), 
• pro osobní účely, 
• pouze pro identifikační a autorizační účely (oprávnění přístupu do výpočetního systému, identifikace webovského serveru,…), 
•  pro oficiální komunikaci s veřejnými institucemi (daňová přiznání, přenos dokumentů s právními důsledky,…) – tato oblast je zatím především perspektivní (a to vysoce), i když již dnes existuje celá řada konkrétních případů, kde jsou elektronické podpisy takto využívány.

Díly seriálu:

Elektronický doklad v účetnictví - Podpis (1. díl)

Elektronický doklad v účetnictví - Vlastnoruční podpis (2. díl)

Elektronický doklad v účetnictví - Elektronický podpis (3. díl)

Požadavky kladené na elektronický podpis (4. díl)

Druhy elektronických podpisů (5. díl)

Doklad v účetnictví (6. díl)

Náležitosti účetního dokladu (7. díl)

Co vše skrývá dokument v elektronické podobě (8. díl)

Elektronický podpis a informace v něm obsažené (9. díl)

Elektronická komunikace organizace (10. díl)

Možnosti elektronické komunikace organizace (11. díl)

Efektivní elektronická komunikace – to je EDI (12. díl)

EDI a ti druzí (13. díl)

Šifrování - kryptografické základy digitálního podpisu (14. díl)

Význam šifrování a jeho typy (15. díl)

Symetrické šifrovací algoritmy (16. díl)

Šifrování - k čemu slouží a jak ho využít (17. díl)

Ověření identity a elektronický podpis (18. díl)

Asymetrické šifrování a jeho praktické využití (19. díl)

Hybridní šifrovací algoritmy (20. díl)

Zdroje:

[1] www.uoou.cz - Úřad pro ochranu osobních údajů

[2] wikipedia.org - Wikipedia, otevřená encyklopedie

[3] Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu

[4] Zákon č. 440/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů

[5] Zákon č. 517/2002 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony

[6] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví