statni-sluzba
V předchozím díle jsme Vás informovali o základních podmínkách přijetí do služebního poměru, kde jsme pojednávali o povoláních, která nelze (či s omezením) přijmout do služebního poměru.

Naštěstí to pro státního zaměstnance neznamená, že by nesměl vykonávat žádnou jinou vedlejší výdělečnou činnost. Dnes se na toto téma spolu podrobněji podíváme.

Podle § 81 odst. 2 zákona o státní službě, může státní zaměstnanec vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona pouze s předchozím písemným souhlasem služebního orgánu.

Pojem „vedlejší výdělečné činnost“

  • Výdělečnou činností se rozumí aktivní činnost zaměstnance za účelem získání výdělku bez ohledu na to, o jaký právní vztah se jedná.
  • Při výkonu výdělečné činnosti není podstatné, zda nakonec k dosažení majetkového prospěchu skutečně dojde či nikoliv. Podstatné je, že se jedná o činnost, která je s dosažením majetkového prospěchu obvykle spojena.
  • V případě, že zaměstnanec vykonává činnost pouze příležitostně a jejím hlavním účelem není dosažení příjmu a také k němu pravidelně nedochází, není třeba souhlasu služebního orgánu ve smyslu ustanovení § 81 odst. 2 zákona o státní službě.

Písemný souhlas služebního orgánu

  • Státní zaměstnanec (včetně dosavadních zaměstnanců převáděných do služebního poměru a to i v případě, vykonávali-li jinou výdělečnou činnost se souhlasem zaměstnavatele v předchozím pracovním poměru) vykonávající jinou výdělečnou činnost je povinen ve lhůtě 3 měsíců ode dne vzniku služebního poměru ukončit jinou výdělečnou činnost nebo požádat příslušný služební orgán o souhlas s výkonem této činnosti.
  • Pokud státní zaměstnanec ve lhůtě 3 měsíců ode dne vzniku služebního poměru požádal o souhlas podle § 81 odst. 2 zákona o státní službě, může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu do doby nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti. V případě zamítnutí žádosti (neudělení souhlasu s výkonem jiné výdělečné činnosti než služby), je státní zaměstnanec bez zbytečného prodlení po nabytí právní moci rozhodnutí povinen jinou výdělečnou činnost ukončit.
  • Státní zaměstnanci, kteří mají v úmyslu začít vykonávat jinou výdělečnou činnost, s ohledem na to, že se jedná o předchozí souhlas služebního orgánu, musejí požádat příslušný služební orgán o souhlas ještě před zahájením výkonu jiné výdělečné činnosti.
  • Neukončí-li státní zaměstnanec jinou výdělečnou činnost ve lhůtě 3 měsíců ode dne vzniku služebního poměru nebo bez zbytečného prodlení po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení souhlasu s výkonem jiné výdělečné činnosti než služby, bude odpovídat za kárné provinění dle § 88 zákona o státní službě
  • Pokud služební orgán souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti neudělí, je možné se proti takovému rozhodnutí odvolat dle ustanovení § 81 a násl. správního řádu.

Vzor žádosti o souhlas s výdělečnou činností (soubor DOC, 20 kB)

Příklady některých činností:

Podnikání na základě živnostenského oprávnění

Vedlejší výdělečná činnost provozovaná s vidinou zisku, je tedy nutný souhlas služebního orgánu.

„Neziskové organizace“ – spolky, nadace, nadační fondy, ústavy, sociální družstva, obecně prospěšné společnosti

Nejedná se o výdělečnou činnost, neboť jejím primárním cílem není dosahování zisku.

Pěstounství a poručenství

Účelem pěstounství či poručenství jistě není dosahování výdělku, nýbrž péče o dítě a uspokojení potřeb dítěte. Je-li státní zaměstnanec pěstounem či poručníkem, nemusí žádat o souhlas služebního orgánu.

Příležitostná činnost s nepravidelným výdělkem

V případě činností (jako např. workshopů v rámci veřejných společenských událostí, účast na dětských táborech, na dětských kroužcích aj.) vykonávaných nepravidelně státním zaměstnancem se nejedná o jinou výdělečnou činnost ve smyslu § 81 odst. 2 zákona o státní službě.

Členství ve spolcích, např. aeroklubech atd.

Členství ve spolku ani členství v jeho orgánech nepodléhá úpravě dané zákonem o státní službě, neboť spolky jsou založeny primárně za jiným účelem než za účelem dosahování zisku, a to k naplňování společného zájmu (§ 214 odst. 1 občanského zákoníku). Členství tedy nepodléhá souhlasu služebního orgánu.

Zaměstnanci, jimž nevznikne služební poměr

Dosavadní zaměstnanec, kterému nevznikne služební poměr, může i po dni účinnosti zákona o státní službě vykonávat jinou výdělečnou činnost, k níž již v minulosti získal souhlas zaměstnavatele, v rozsahu odpovídajícím vydanému souhlasu.

Souhlas služebního orgánu se dále nevyžaduje u činností vyjmenovaných v § 81 2 zákona o státní službě a to:

činnost vědecká, pedagogická, publicistická, literární nebo umělecká, činnost znalce nebo tlumočníka vykonávaná podle jiného zákona pro soud nebo jiný správní úřad než ten, ve kterém vykonává zaměstnanec službu, na činnost v poradních orgánech vlády a jejich orgánech, činnost v poradních nebo jiných orgánech ústředního správního úřadu nebo ve zvláštních orgánech, které podle jiného zákona vykonávají státní správu, a na správu vlastního majetku.

Tyto a jiné příklady byly publikovány ministerstvem vnitra na jejich stránkách www.mvcr.cz (např. stanovisko k aplikaci § 81 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě) jako ilustrativní. Pravomoc rozhodovat o jednotlivých případech, které se mohou v okolnostech do jisté míry lišit, mají příslušné služební orgány.

Podání žádosti o souhlas s výdělečnou činností je jednou z několika povinností, kterou nově státním zaměstnancům přináší zákon o státní službě. Práva a povinnosti státního zaměstnance ve služebním poměru si podrobněji probereme v příštím čísle. Do té doby na viděnou.

Další informace:

Autor článku: Tomáš Klabzuba, statni-sluzba.cz

Autor Redakce