Seznamte se s legislativním rámcem pro DEPO

Na konci dubna byl v Senátu projednáván návrh zákona o změně zákonů související s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci (zkratkou DEPO). Byl vrácen zpět do Poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy.

O co se konkrétně jedná, na co se můžete těšit, na co naopak ne a kdy? Dění ohledně DEPO za vás budeme monitorovat a vše se postupně a včas dozvíte.

Zákon zejména usiluje o modernizaci právního rámce regulujícího sdílení dat, která má veřejný sektor k dispozici, v rámci veřejného sektoru i navenek. Cílem této modernizace je omezit informační povinnost fyzických i právnických osob vůči veřejnému sektoru v duchu hesla „Obíhat mají data, nikoliv osoby“.

— Zakonyprolidi.cz

Legislativní rámec

V roce 2019 začal být projednáván zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů. V platnost vstoupil 17. 1. 2020, účinnost nabyl ke dni 1. 2. 2020. Dlouho se řešilo, co vše do něj promítnout, co ne a na co bude potřeba další pozměňovací zákon.

Tehdy byl nakonec přijat s novelizací pouhých devíti zákonů, přičemž do dalších zhruba 140 se ještě musí promítnout. Navíc spousta ustanovení tohoto zákona dostala výjimku a jejich účinnost ještě nenastala.

Kde naleznete konkrétní informace o legislativě?

Návrh je úplně jiný, než byl ten původní

Jak je nám všem určitě jasné, z návrhu, který byl připraven původně, nezbylo zhola nic.

Původní vládní návrh, samozřejmě prošel řádným připomínkovým řízením, je vybaven všemi potřebnými součástmi (např. svou důvodovou zprávou) a doznal velmi významných změn skrze tzv. komplexní pozměňovací návrhy.

Funguje to v podstatě tak, že původně navržená verze se úplně zahodí a nahradí zcela novou verzí (oním komplexním pozměňovacím návrhem). Ta už ale žádným připomínkovým řízením neprochází a nemusí mít svou důvodovou zprávu.

Z toho potom vznikají stále populárnější zákony bez souvislostí, se spoustou krkolomných právních formulací a pro laickou veřejnost plné nejasností a nepochopitelných informací.

U návrhu DEPO byly takové komplexní pozměňovací návrhy hned dva (první – 120 stran, druhý – 164 stran). Poslanci dodali dalších 33 různých individuálních pozměňovacích návrhů.

Hlasování ve 3. čtení trvalo téměř měsíc, než byla konečně schválena výsledná podoba, která byla odeslána do Senátu.

Proč je potřeba tolik změn?

Hlavním důvodem pro vznik zákona č. 12/2020 Sb. je blížící se konec jednoho ze základních principů českého eGovernmentu: že tzv. referenční údaje, uchovávané v základních registrech (ale i údaje vedené v agendových informačních systémech), jsou úředníkům dostupné jen na základě konkrétního zákonného oprávnění.

Tento princip je stále ještě zakotven v aktuálně platné verzi zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Jeho naplnění se ale ukázalo jako přinejmenším problematické.

Nejrůznější zákony obsahují sáhodlouhá „čerpací ustanovení“ s výčty toho, jaké údaje smí ten, který orgán veřejné moci (resp. jím vykonávaná agenda) získávat. Jakákoli i drobná změna musí jít cestou zákona, což je zdlouhavé, složité a trvá to dlouho.

Proto je DEPO tak rozsáhlé a proto je potřeba tolik různých změn.

O jakém časovém horizontu se bavíme, pokud jde o účinnost DEPO?

Novela mění celkem 169 zákonů. Některé změny mají navrženou účinnost již od 1. června 2021, některé až 1. července 2025.

A např. novela zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech čeká na svou účinnost k 1. 2. 2022.

Zdroj: