Kraj Vysočina a eGovernment
Kraj Vysočina je dlouhodobým leadrem v oblasti elektronizace veřejné správy. Svědčí o tom výsledky a ocenění řady projektů realizovaných v kraji i trvalá spolupráce při organizaci konference ISSS.
Dobrým příkladem je i využití systému GIS v osvětové akci „Čistá Vysočina“.
Kraj Vysočina investuje do nákupu technologií zvyšujících kybernetickou odolnost nejen nemocnic. Problémem je personální zázemí. Nedaří se získávat kvalifikované odborníky v oblasti kybernetické bezpečnosti, kteří by byli ochotní pracovat pro veřejný sektor.
— Vítězslav Schrek, hejtman Kraje Vysočina
Deník veřejné správy položil několik otázek Vítězslavu Schrekovi, hejtmanovi Kraje Vysočina:
Portál územního plánování Kraje Vysočina získal v minulém roce ocenění v soutěži Egovernment The Best. Jaké jsou výhody systému a jaké je jeho využití v praxi.
Projektu, který u nás běží už více než tři roky ostrého provozu, říkáme PUPO. Je to jedno z mála technických řešení v České republice, které občanům Kraje Vysočina umožňuje mít přehled o všech územních plánech a územní plánovací dokumentaci celého území v jediné mapě, resp. v jedné databázi.
Konkrétní výhody jsou zcela jasné. Občan nemusí procházet stránky jednotlivých obcí, díky tomu, že je vše v jedné mapě, dají se řešit i konkrétní návaznosti na hranicích katastrů měst a obcí. V neposlední řadě jde o místo určené k „úřadování“. Jeho prostřednictvím se vydávají a nabírají data od projektantů a slouží ke stavebnímu řízení. V čase zaznamenáváme stále vyšší zájem o využití toto služby.
Kraj Vysočina byl vždy průkopníkem a propagátorem konceptu eHealth, který dvouletá pandemie koronaviru urychlila a některé projekty jako aplikace Tečka ad. byly uvedeny zrychleně v praxi
I u nás v Kraji Vysočina pandemie urychlila vývoj a zavádění nových projektů, které usnadňují komunikaci prostřednictvím elektronických služeb. Pro elektronické zdravotnictví u nás začalo fungovat hned několik nových vlastních systémů. Nejdůležitější z nich byl systém na odbavování odběrů k testování PCR a antigenních testů – z pohledu občana šlo o rezervační objednávkový systém na odběry s následnou možností vyzvednutí výsledků. I nadále ho využívá naprostá většina odběrových míst a laboratoří, také praktičtí lékaři a pediatři na území Kraje Vysočina.
Systém má za sebou více než milion záznamů, je v něm vedena evidence o téměř 400 tisících obyvatelích. Je zřejmé a čísla to potvrzují, že jde o jeden z nejzásadnějších elektronických nástrojů, který jsme využívali pro rychlou a fungující komunikaci v době COVIDU-19. Velkým bonusem byl právě vlastní vývoj. Naši informatici byli schopni prakticky ze dne na den upravovat funkcionality a ladit prostředí aplikace. Zásadní byla i naše technická a provozní podpora směrem k nemocnicím i k lékařům. Jde o nejrozšířenější elektronický systém, který jsme kdy v historii kraje provozovali a stále provozujeme.
Jaké jsou nyní v eHealth na úrovni kraje priority? Jakým směrem se chcete ubírat?
Zaměřujeme se na bezpečné zpřístupňování zdravotnické dokumentace občanům on-line, tak aby mohli lidé nahlížet do své dokumentace vedené nejen našimi nemocnicemi, ale v budoucnu možná i do dokumentace u svých praktických lékařů. Stále razíme trend on-line objednávání k vyšetření do nemocnic prostřednictvím eAmbulance, v tomto případě máme ambice službu rozšiřovat s maximálním ohledem na kybernetickou bezpečnost.
Nadále jsme provozovatelem Národního kontaktního místa pro eHealth, což je systém pro výměnu zdravotnických dat pacientů mezi Českou republikou a zbytkem EU.
V současné době se kvůli hybridnímu vedení války ze strany Ruska stává čím dál tím důležitějším tématem kyberbezpečnost. Cílem útoků se stávají například nemocnice, ale i systémy veřejné správy. Jak se ke kyberbezpečnosti staví Kraj Vysočina?
Udržení kybernetické bezpečnosti ve zdravotnictví je obrovská výzva. Zdravotnická zařízení jsou bohužel stále častěji terčem masivních útoků, disponují citlivými daty, která mají na černém trhu obrovskou cenu. Jde o klíčové instituce, jejichž odstávka nebo výpadek jejich služeb může pro veřejnost představovat zásadní problém. Od letošního roku spadají tyto instituce pod Zákon o kybernetické bezpečnosti – i podle legislativy musí naše nemocnice zavést systém řízení bezpečnosti. Kraj Vysočina investuje do nákupu technologií zvyšujících kybernetickou odolnost nejen nemocnic.
Problémem je personální zázemí. Nedaří se získávat kvalifikované odborníky v oblasti kybernetické bezpečnosti, kteří by byli ochotní pracovat pro veřejný sektor. Z důvodu nedostatku koordinace kybernetické bezpečnosti zdravotnických zařízení vznikla i iniciativa hSOC (Hospital security operation centre). Jde o aktivitu, která by měla sdílením znalostí, vědomostí a infrastruktury zvýšit kybernetickou bezpečnost poskytovatelů zdravotnických služeb v rámci ČR. Kraj Vysočina je spoluorganizátorem celé aktivity, spolupracují státní nemocnice, univerzity, odborné organizace.
Mohl byste shrnout úspěchy na poli elektronizace správního aparátu, kterých Kraj Vysočina dosáhl?
Jsou to projekty typu Digitální technická mapa, což je historicky největší projekt, který Kraj Vysočina realizoval. Připravujeme projekt tzv. Elektronické vyjadřovny, který by měl pomoci ke zrychlení řízení vyjádření ze strany kraje i dalších organizací např. ke stavebním povolením, územním souhlasům apod. Postupně zavádíme proces projektování, výstavby i správy budov v BIM. Patříme k prvním veřejným institucím, které se problematikou BIM začaly zabývat systémově.
Jaká témata kraj prezentoval na 24. ročníku konference ISSS?
Kraj Vysočina se letos zaměřuje na kybernetickou bezpečnost, dále určitě představíme vlastní téma Digitální technické mapy. Tradičně jsme spoluorganizátorem bloku eHealth, prezentovat se budou i naše organizace – BISON, který se zbývá vývojem softwaru a společnosti EPMA, která ve spolupráci s Vysočinou připravuje několik aktivit v rámci Českého předsednictví v Radě EU.
Zdroj:
