• AktuálněAI / Umělá inteligenceLegislativa

AI se musí přiznat. Co čl. 50 AI Actu znamená pro úřady a proč si hlídat 2. prosinec

Od 2. srpna 2026 platí povinnosti transparentnosti podle čl. 50 evropského aktu o umělé inteligenci: chatbot musí říct, že není člověk, deepfake musí být označen a výstupy generativní AI mají nést strojově čitelnou značku.

Za necelé dva týdny, 2. prosince 2026, přichází další milník. Český adaptační zákon, který má určit dozor a pravidla sankcí, vláda schválila 9. listopadu, projednání v parlamentu ho ale teprve čeká.

Pět povinností, dva adresáti

Nařízení (EU) 2024/1689, známé jako AI Act, je přímo použitelné a transpozici nepotřebuje. Jeho čl. 50 ukládá:

  • poskytovateli zajistit, aby lidé věděli, že komunikují se systémem AI, například s chatbotem nebo voicebotem (odst. 1),
  • poskytovateli strojově čitelně označit syntetický zvuk, obraz, video i text tak, aby byl odhalitelný (odst. 2),
  • zavádějícímu subjektu informovat osoby vystavené rozpoznávání emocí nebo biometrické kategorizaci (odst. 3),
  • zavádějícímu subjektu zveřejnit, že obsah je deepfake (odst. 4),
  • zavádějícímu subjektu označit text vytvořený AI, který zveřejňuje k informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu (odst. 4).

Informace musí být jasná, rozlišitelná, přístupná a poskytnutá nejpozději při první interakci nebo expozici (odst. 5).

Je úřad zavádějící subjekt, nebo i poskytovatel?

Zavádějícím subjektem je každý, kdo systém AI používá v rámci své pravomoci, s výjimkou čistě osobní neprofesní činnosti. Úřad, který nasadí na portál hotového chatbota nebo připravuje informační texty pomocí generativního modelu, je tedy zavádějícím subjektem, i když sám nic nevyvíjí.

Poskytovatelem ale podle definice v čl. 3 bodu 3 není jen vývojář. Je jím i orgán veřejné moci, který si systém nechá vyvinout a uvede jej do provozu pod svým jménem. Český telekomunikační úřad upozorňuje, že kdo využívá vlastní systém AI, plní povinnosti poskytovatele i zavádějícího subjektu, tedy včetně strojového značení výstupů. ČTÚ doporučuje postup ve třech krocích: určit svou roli, identifikovat konkrétní povinnosti a nastavit procesy.

Výjimky, které šetří práci

  • Zjevnost: o interakci s AI není třeba informovat, je-li to zřejmé přiměřeně informovanému a pozornému člověku (odst. 1).
  • Pomocná editace: značení se neuplatní u systémů, které jen pomáhají se standardní editací nebo podstatně nemění vstupní data (odst. 2).
  • Redakční kontrola: AI text ve veřejném zájmu není nutné označit, pokud prošel lidským přezkumem nebo redakční kontrolou a současně někdo za jeho zveřejnění nese redakční odpovědnost (odst. 4). Obě podmínky se vyplatí doložit.
  • Tvůrčí díla: u zjevně uměleckých, satirických či fiktivních děl stačí přiměřené upozornění (odst. 4). Zvláštní výjimky mají i systémy povolené zákonem k odhalování a stíhání trestné činnosti.

AI Omnibus posunul vysoce rizikové systémy, ne transparentnost

Nařízení (EU) 2026/1744, tzv. Digital Omnibus on AI, vyšlo v Úředním věstníku 24. 7. 2026 a platí od 27. 7. 2026. Povinnosti pro vysoce rizikové systémy podle přílohy III odložilo na 2. 12. 2027 a podle přílohy I na 2. 8. 2028. Povinnosti podle čl. 50 neodložilo. Pro úřady je podstatné i to, že u vysoce rizikových systémů určených pro orgány veřejné moci, které byly uvedeny na trh nebo do provozu dříve, musí poskytovatelé i zavádějící subjekty zajistit soulad nejpozději do 2. 8. 2030 (čl. 111 odst. 2).

2. prosinec 2026 je důležitý dvakrát. Poskytovatelé generativních systémů uvedených na trh před 2. srpnem 2026 musí do tohoto dne splnit strojové značení podle čl. 50 odst. 2 (čl. 111 odst. 4). A týž den začnou platit dva nové zákazy: systémů, které bez souhlasu vytvářejí realistický intimní obrazový materiál identifikovatelné osoby, a systémů vytvářejících materiál se sexuálním zneužíváním dětí.

Kodex, ikony a pokyny Komise

Evropská komise 10. 6. 2026 zveřejnila konečný Kodex osvědčených postupů pro označování obsahu vytvořeného AI. Je dobrovolný a má dvě části: pro poskytovatele (značení a detekce) a pro zavádějící subjekty (označování deepfaků a textů). Obsahuje volitelné ikony „AI generated“ a „AI modified“, které jako příklad uvádí i ČTÚ. Kdo ikony nepoužije, nařízení neporušuje, musí ale obsah označit jinak, jasně a rozlišitelně. Komise 20. 7. 2026 zveřejnila také pokyny k čl. 50; nejsou závazné, ale jsou hlavním výkladovým vodítkem.

Sankce a dozor: co v Česku chybí

Za porušení čl. 50 hrozí podle čl. 99 odst. 4 pokuta až 15 milionů eur nebo 3 % celosvětového ročního obratu, podle toho, co je vyšší; u malých a středních podniků platí nižší z obou hodnot (odst. 6). Pro úřady je klíčový odst. 8: do jaké míry lze pokutovat orgány veřejné moci, určuje každý členský stát. V Česku to má stanovit adaptační zákon.

Ten je na cestě. Vláda 9. 11. 2026 schválila návrh zákona o implementaci předpisu Evropské unie v oblasti umělé inteligence a o změně některých souvisejících zákonů, který předložil ministr průmyslu a obchodu (usnesení č. 742/2026). Podle plánu legislativních prací vlády přitom měl zákon nabýt účinnosti už v červenci 2026. Poslanecká sněmovna návrh k 19. 11. 2026 mezi sněmovními tisky zatím neeviduje, zákon tedy přijat není a dozor ani sankce podle něj nefungují. ČTÚ od 1. září 2026 buduje oddělení dozoru nad AI, dozor ale bude podle svých slov vykonávat až po schválení legislativy. Vláda týž den schválila také zřízení Rady vlády pro umělou inteligenci.

Povinnosti přesto platí. Chybějící zákon ovlivňuje vymáhání a sankční řízení, ne existenci povinností. V některých případech může dodržování čl. 50 vymáhat přímo Evropský úřad pro AI.

Co udělat do 2. prosince

  • Inventura: sepsat AI ve službách úřadu: chatboti a voiceboti, generování textů a obrázků, třídění podání, shrnutí dokumentů.
  • Role a smlouvy: u každého systému určit, zda je úřad zavádějícím subjektem, poskytovatelem, nebo obojím, a podle toho upravit smlouvy s dodavateli.
  • Chatbot: upozornění, že uživatel komunikuje s AI, dát na začátek konverzace, ne do podmínek užití, a v přístupné podobě podle zákona č. 99/2019 Sb.
  • Značení: od dodavatelů generativních nástrojů vyžádat potvrzení, že výstupy nesou strojově čitelné značení nejpozději od 2. 12. 2026; u vlastních systémů je zajistit.
  • Redakční proces: u textů pro veřejnost zdokumentovat lidskou kontrolu a určit, kdo za ně nese odpovědnost.
  • Legislativa: sledovat projednávání adaptačního zákona v Poslanecké sněmovně a materiály ČTÚ k umělé inteligenci.

Opačný směr: AI v podáních. ČTÚ v říjnové monitorovací zprávě upozornil, že dostává stále více podání psaných pomocí AI, často s odkazy na neexistující nebo neúčinná ustanovení a judikaturu. Na takový jev by se měly připravit i podatelny a právní útvary dalších úřadů.

Při přípravě článku byly využity nástroje AI ke zpracování zdrojových podkladů a přípravě textu. Obsah ověřila a redakční odpovědnost za zveřejnění nese Redakce ISVS s.r.o.

Ověřeno 19. 11. 2026.

Zdroje:

Text má informativní povahu a nenahrazuje závazný výklad právních předpisů. Stav k 19. listopadu 2026.

K tématu: