• AktuálněeGovernment

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele: nové břemeno a porušení digitální ústavy

Stát zatěžuje firmy novými údaji, které už má a které si mezi úřady neumí předat.

Připravované Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) má zjednodušit komunikaci firem se státem. Kritici však varují, že místo úlevy přinese další povinnosti včetně sběru detailních údajů o vzdělání každého zaměstnance, které už stát často eviduje jinde.

Připravované Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) mělo zjednodušit reporting firem vůči státu.

Místo toho však přináší nové povinnosti, včetně sběru detailních údajů o vzdělání zaměstnanců, které stát již eviduje, a tím porušuje principy tzv. digitální ústavy, která stanovuje, že úřady nesmí po občanech či firmách žádat údaje, jež již mají k dispozici.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zavádí systém Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), který má sjednotit dosavadní výkazy pro různé státní úřady do jednoho elektronického podání. V praxi to znamená, že firmy budou muset nově vykazovat velmi detailní údaje o každém zaměstnanci, včetně adres, pracovního zařazení, délky pracovního poměru a dalších údajů, a to i u brigádníků či bývalých pracovníků.

Hlídač státu ale upozornil, že povinnosti JMHZ jdou mnohem dál. Firmy nyní musí u každého zaměstnance vyplňovat také jeho nejvyšší dosažené vzdělání, konkrétní školu, obor, fakultu a město studia. Tento rozsah údajů výrazně zvyšuje administrativní zátěž a mnozí odborníci poukazují na to, že jde o zbytečné duplicitní shromažďování informací, které stát už má k dispozici.

Jde o porušení principů tzv. digitální ústavy (Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby).

Zákon stanovuje, že pokud má stát určité údaje již k dispozici, nesmí je po občanech či firmách znovu žádat. Sporné otázky vyvolává i technická interoperabilita státních systémů, díky které si úřady nedokáží data mezi sebou efektivně předávat.

Podrobnosti přináší článek na Lupa.cz:

K tématu: