Pravidla a pozitiva novely informačního zákona
Novela informačního zákona, kterou projednala vláda, mimo jiné upřesní výčet povinných subjektů, takže některé informace bude muset poskytovat například i ČEZ, nově přístupné budou i informace o platech a odměnách vysokých úředníků a manažerů.
Zavádí se také obrana proti šikanózním žádostem.
Definice povinných subjektů zatím není přesná. To znemožňuje, aby firmy, které sice ovládá stát, ale ne stoprocentně (například ČEZ), poskytovaly informace o své činnosti. Tuto definici bylo dlouhodobě potřeba zpřesnit. Po tom ostatně volá i judikatura Ústavního soudu, který Parlamentu vzkázal, že ČEZ klidně může být povinným subjektem, jen to milí zákonodárci napište jasněji.
Bohužel se zbytečně omezily informace od samosprávných profesních komor a od státem stoprocentně vlastněných firem jako ČEPRO nebo akciovek měst a krajů.
Ministerstvo vnitra předložilo vládě návrh novely kvůli implementaci evropské směrnice o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.
Ta obsahuje jen základní, příliš úzkou informační povinnost veřejných obchodních subjektů, proto následovalo jednání koaličních stran, do kterého se svými experty zapojila i Rekonstrukce státu.
Ta spolu se STAN a Piráty připravila sadu dalších zlepšení práva na informace.
Ne vše se do novely dostalo, nicméně některá důležitá vylepšení ve vládou schválené verzi jsou.
„Vítáme, že celkové skóre dnes vládou schválené novely informačního zákona vychází jednoznačně ve prospěch transparentnosti, a to v poměru 42 : 11.
Rozšiřuje informační povinnost nad původní návrh tak, že veřejné podniky, které jsou státem ovládány a u nichž základní informování vyžaduje evropská směrnice, budou poskytovat také vše další, co podnik nepoškodí v konkurenci, tedy například informace o odměňování managementu, vybavení kanceláří, služebních vozidlech, nákladech na marketing, sponzoring, právní služby a podobně,” říká Šárka Zvěřina Trunkátová ze spolku Oživení, partnerské organizace Rekonstrukce státu, která má bohaté zkušenosti s neochotou veřejných institucí poskytovat informace.
Pozitiva novely informačního zákona
- Přibude paragraf, že informace o odměnách všech vyšších veřejných funkcionářů budou veřejné. Skončit by tak mělo mlžení, jakou odměnu dostal který náměstek nebo sekční šéf na ministerstvu nebo krajském úřadu.
- Nově se zavádí procesní úprava, čelící ping-pongu mezi povinným subjektem a nadřízeným orgánem, který bude moci přinutit povinný subjekt “dát všechny karty na stůl” hned a neschovávat si je do dalšího kola obstrukcí.
- Součástí digitalizace státu jsou novinky v oblasti otevřených dat a opakovaného použití informací veřejného sektoru. Výslovně se uzákoňuje například nediskriminační poskytování informací komukoliv, dále technické využívání otevřených dat dálkově pomocí tzv. API (přímým přístupem do systému), povinné zveřejňování dynamických dat, jimiž jsou například data o aktuální poloze tramvají, autobusů, vlaků a vůbec dopravě, počasí, stavu vodních toků. Anebo také data z NEN (národní ekonomický nástroj) o veřejných zakázkách či z VeKLEP – veřejné databáze připravované legislativy. Novela také zkracuje pro Českou republiku dobu, na kterou je možné při digitalizaci kulturního dědictví “propachtovat” soukromé společnosti jeho využití.
- Novinkou bude jednoduchý centrální registr výročních zpráv povinných subjektů. Namísto jejich každoročního sestavení a zveřejnění se údaje o počtu žádostí, jejich odmítnutí či stížností pouze dálkově vloží do registru, který na druhé straně všechna tato data nabídne k analýzám jako otevřená data.
- Malé obce a města by mohly také uvítat výslovnou úpravu, jak odmítnout žádost kverulantů. „Jedním z největších ohrožení práva na informace jsou, vedle obstrukcí některých úřadů a trvalých snah zákon oklestit, bohužel kverulanti, kteří je zneužívají pro své někdy až psychopatické hrátky. Nyní je zákon obohacený o výslovnou možnost jejich pseudožádosti odmítnout. Návrh jsme měli s ministerstvem vnitra připravený již mnoho let,” dodává Oldřich Kužílek jako původní spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím.
Co se bude tajit i nadále
- Novela na druhé straně bohužel omezuje okruh informací, které musejí poskytovat veřejné instituce, typicky akciovky stoprocentně vlastněné státem nebo samosprávami. Nově by nemusely poskytnout informace, které by je snad poškodily v konkurenci a běžném obchodním styku. Poskytnout by ale měly vše, co je mimo to.
- Omezuje se také také informační povinnost samosprávných profesních komor, které se zúží jen na informace o výkonu státní správy, která je na ně přenesena. I komory s povinným členstvím tak budou moci skrýt i před svými členy například údaje o svém podnikání, využití povinných členských příspěvku a podobně. Tato nová omezení sníží transparentnost.
- Zvýší se také ochrana informací o kritické infrastruktuře a podkladů, které si povinné subjekty pořídily pro vedení soudního či podobného sporu a jejich zveřejnění by zhoršilo jejich postavení v takovém řízení.
5 hlavních přínosů vládní novely informačního zákona:
- Rozšíření okruhu povinných subjektů o veřejné podniky (zahrnující státní firmy typu ČEZ).
- Výslovný přístup k informacím o platech a odměnách nejvyšších veřejných funkcionářů.
- Obrana před obstrukčním ping-pongem povinných subjektů s nadřízeným orgánem.
- Obrana před kverulanty zneužívajícími právo na informace.
- Lepší publikování otevřených dat, např. jako dynamická data, jako datové soubory s vysokou informační hodnotou či výslovná úprava přístupu k databázím veřejného sektoru.
