Jak využívat OSINT pro ověřování firem a dodavatelů?

7.10.2025 Redakce ISVS.CZ OSINT, Otevřená data, Přístup k informacím

Jak využívat OSINT pro rychlé ověřování informací, firem a dodavatelů?

V minulém článku „Víte, proč a jak ušetří OSINT úřadům čas a peníze?“ jsme stručně představili tzv. OSINT vyšetřování neboli práci s otevřenými informačními zdroji (Open Source Intelligence).

Popsali jsme, proč je OSINT důležitý právě pro veřejnou správu, konkrétní příklady využití OSINT nejen na úřadech, ale i praktické OSINT techniky pro každodenní život.

V tomto článku se zaměříme na možnosti ověřování informací, firem a dodavatelů obecně známými metodami doplněnými o metody a techniky OSINT.

Jak využívat OSINT pro rychlé ověřování informací, firem a dodavatelů?

Skoro každý pracovník veřejné správy se dostává do situací, kdy je nutné prověřit společnost, dodavatele nebo potenciálního partnera.

Typickými případy jsou:

veřejné zakázky a výběrová řízení,
rozdělování dotací a grantů,
prověřování uchazečů o zaměstnání,
posuzování partnerů pro mezinárodní spolupráci,
řešení krizových událostí (např. spolehlivost dodavatelů během pandemie či energetické krize).

Tradiční postupy jsou většinou pomalé a administrativně náročné – žádosti o výpisy, čekání na součinnost jiných institucí, listování papíry.

OSINT (Open Source Intelligence) tento proces zásadně zrychluje a zpřehledňuje.

Stačí několik minut práce s dostupnými nástroji a lze získat ověřený přehled o firmě, její historii, financích i reputaci.

1. Základní identifikace a historie firmy

Cíl: ověřit, zda firma skutečně existuje, jak dlouho působí a jak se v čase vyvíjela.

Zdrojové databáze a registry:

ARES (Administrativní registr ekonomických subjektů) – základní přehled o firmě.
Obchodní rejstřík – detailní informace o vzniku, statutárních zástupcích, sídle, změnách v historii, účetních uzávěrkách firmy.
Živnostenský rejstřík – rozsah a platnost živnostenských oprávnění.
Insolvenční rejstřík – zda firma nebo její statutáři nejsou v insolvenci.

Praktický příklad:

Dodavatel nabízí rekonstrukci školní budovy za desítky milionů korun. OSINT prověření ukáže, že firma byla založena teprve před půl rokem a její jednatel už dříve působil v několika společnostech, které skončily v insolvenci. To je zásadní signál k opatrnosti.

Prověřujte sociální sítě majitelů i jednatelů firem. Využívejte portál www.hlidacstatu.cz s komplexními informacemi o právnických i fyzických osobách.

2. Ekonomické zdraví a stabilita

Cíl: zjistit, zda firma bude schopna zakázku nebo projekt skutečně dokončit.

Co zjišťovat:

Vývoj tržeb a zisku – dostupné ve sbírce listin (účetní závěrky).
Zadluženost a finanční stabilita – pohledávky, exekuce, hospodářský výsledek.
Závislost na veřejných prostředcích – podíl příjmů z dotací a zakázek.
Rating a hodnocení – některé otevřené databáze nabízejí skóre spolehlivosti firem.

Praktický příklad:

Firma žádá o dotaci na kulturní projekt. Účetní závěrky ukazují, že je dlouhodobě ve ztrátě a 90 % jejích příjmů tvoří státní zakázky. Takový subjekt může být rizikový, protože bez dotací nebude životaschopný.

3. Vlastnická a organizační struktura

Cíl: zjistit skutečné vlastníky a vazby firmy, které mohou odhalit skrytá rizika.

Kde hledat:

Evidence skutečných majitelů (BO) – odhaluje konečné vlastníky firem.
Obchodní rejstřík a nástroje na vizualizaci firemních vazeb – ukazují, s jakými dalšími firmami je subjekt propojen.
Zahraniční registry – pokud má firma vazby do ciziny.

Praktický příklad:

Na první pohled působí firma jako regionální dodavatel. OSINT prověření ale ukáže, že jejím konečným vlastníkem je společnost v daňovém ráji, kterou vlastní osoba vyšetřovaná za korupci v jiné zemi.

Prověřujte sociální sítě majitelů i jednatelů firem. Využívejte portál www.hlidacstatu.cz s komplexními informacemi o právnických i fyzických osobách.

4. Reputace a mediální obraz

Cíl: zjistit, jak firma působí navenek a zda není spojována s problémy.

Jak postupovat:

Prohledat zpravodajské servery a databáze médií (např. Newton Media, Google News).
Podívat se na oborové portály, odborné články a veřejné recenze.
Vyhledat diskuse na sociálních sítích (Twitter/X, LinkedIn, Facebook, Reddit).

Praktický příklad:

Společnost, která se hlásí do tendru na dodávky zdravotnického materiálu, má opakovaně negativní zmínky v médiích kvůli nedodržení termínů a nízké kvalitě produktů. Přestože oficiální registry to neukazují, reputace jasně varuje před možnými problémy.

5. Napojení na rizikové subjekty

Cíl: vyloučit spolupráci s osobami nebo firmami, které by mohly ohrozit důvěryhodnost úřadu.

Zdroje:

Sankční seznamy (EU, OSN, OFAC – USA) – zda majitelé nebo partneři nefigurují na mezinárodních sankčních listinách.
Databáze PEP (Politicky exponované osoby) – vyšší riziko střetu zájmů.
Kriminální databáze a otevřené zdroje o trestní činnosti.

Praktický příklad:

Firma nabízí software pro městský úřad. Analýza OSINTem ukáže, že konečný vlastník je napojen na osobu uvedenou na sankčním seznamu USA. Uzavření smlouvy by mohlo znamenat nejen reputační problém, ale i právní komplikace.

Využívání informací ze sociálních sítí v ČR a EU

1. Legální rámec – GDPR a zákony o ochraně osobních údajů

Úřady mohou pracovat jen s informacemi, které jsou veřejně dostupné (např. otevřené profily na LinkedIn, veřejné příspěvky na Facebooku, Twitteru/X nebo veřejná videa na YouTube).

Nesmí se neoprávněně vstupovat do soukromých účtů, využívat falešné identity k získávání přístupu, ani shromažďovat údaje nad rámec účelu prověřování.

2. Prověřování dodavatelů a firem

Je přípustné ověřovat reputaci a historii firmy prostřednictvím veřejných diskusí, recenzí nebo mediálních zmínek na sociálních sítích.

Například pokud dodavatel stavebních služeb má desítky negativních recenzí nebo se objevuje v diskusích o nekvalitní práci, úřad to může zohlednit při hodnocení rizik.

3. Prověřování uchazečů o zaměstnání

Lze nahlédnout na profesní sociální sítě (např. LinkedIn), kde lidé sami zveřejňují údaje o vzdělání, praxi a odborných dovednostech.

U jiných sítí (Facebook, Instagram, X.com) je třeba větší opatrnosti – i když je profil veřejný, posuzovat uchazeče na základě osobních fotek, koníčků nebo názorů může být považováno za diskriminační a protiprávní.

Úřad tedy smí vyhledat a použít pouze relevantní a přiměřené informace (např. ověření, zda uchazeč skutečně pracoval u uvedeného zaměstnavatele).

4. Etická a praktická rovina

Sociální sítě jsou užitečné jako doplněk k oficiálním zdrojům, ale nikdy by neměly být jediným podkladem pro rozhodnutí.

Doporučuje se zaznamenat odkud a jak byly informace získány, aby úřad mohl doložit, že postupoval transparentně a legálně.

Jak OSINT tímto šetří čas a peníze?

Automatizace: Speciální OSINT nástroje dokážou prohledat desítky zdrojů najednou.
Rychlost: Informace jsou dostupné během minut, ne dnů.
Přesnost: Data jsou ověřitelná a dohledatelná.
Prevence: Odhalení rizik včas může předejít mnohamilionovým škodám.

Shrnutí

OSINT poskytuje úřadům rychlý, efektivní a legální nástroj, jak prověřit firmy, dodavatele i jednotlivce.

Díky propojení oficiálních registrů, finančních údajů, médií a mezinárodních databází dokáže během krátké doby odhalit nesrovnalosti, rizikové vazby či negativní reputaci.

Výsledek:

méně chyb při rozhodování,
větší transparentnost,
úspora času i veřejných prostředků
a vyšší důvěra veřejnosti v práci úřadů.

Praktické OSINT techniky pro každodenní život

Chcete se naučit dovednosti, které vám pomohou lépe a rychleji rozhodovat? Stačí vám jen internet. V tomto hodinovém videu objevíte svět OSINT – umění získávání a ověřování informací z otevřených zdrojů.

Uvidíte techniky, které můžete okamžitě využít v praxi, a nástroje, které má každý z nás doslova na dosah ruky.

Video je určeno všem, kdo mají zvídavou mysl a chtějí se naučit, jak nezávisle, legálně a chytře odhalovat pravdu – dovednost, která se hodí v práci i v osobním životě.