Proč veřejná správa potřebuje vlastní AI infrastrukturu: výzva a příležitost pro ČR do roku 2030

30.1.2026 Redakce ISVS.CZ AI, Digitalizace, eGovernment

Ve světě, kde umělá inteligence (AI) zásadně mění způsoby práce i rozhodování ve firmách, stojí před obdobnou výzvou také stát.

Zkušenost soukromého sektoru přitom ukazuje, že pilotní projekty nestačí a že bez robustní vlastní AI infrastruktury není možné AI dlouhodobě a systémově využívat.

Veřejná správa ČR se musí připravit na hlubokou technologickou transformaci, která ovlivní efektivitu úřadů, kvalitu veřejných služeb i důvěru občanů.

Národní strategie umělé inteligence České republiky 2030 – NAIS (PDF, 79 stran) staví veřejnou správu do role jednoho z hlavních tahounů adopce AI, s cílem přesáhnout dílčí experimenty a proměnit ji ve strategickou doménu pro systémovou transformaci státu.

AI infrastruktura jako páteř funkcí veřejné správy

Stejně jako firmy potřebují pro AI rozsáhlé datové fondy, výkonné nástroje a vlastní platformy, i úřady musejí mít spolehlivé technologické základy. Národní strategie proto vyzdvihuje potřebu:

kvalitních dat a výkonné digitální infrastruktury, které umožní AI aplikace propojit s existujícími systémy veřejné správy,
školení pracovníků veřejné správy o možnostech a omezeních AI,
vysokých standardů bezpečnosti a etiky ve veřejných službách,
transparentního a rovného využívání AI ve vztahu k občanům.

Úspěšná adopce AI bude vyžadovat vlastní infrastrukturu (technickou i institucionální), která bude bezpečná, interoperabilní a přizpůsobena specifickým potřebám veřejného sektoru.

Podobně jako u podniků, kde chybějící AI infrastruktura vede k izolovaným pilotním projektům, i veřejné instituce riskují, že bez strategického zázemí AI zůstane osamoceným nástrojem, nikoli motorem transformace.

Co přináší strategie pro veřejnou správu

NAIS v kapitole věnované veřejné správě zdůrazňuje:

požadavek na data a infrastrukturu, které umožní AI fungovat ve složitých státních systémech,
vzdělávání úředníků k tomu, aby AI rozuměli jako operativnímu i strategickému nástroji,
etické a bezpečnostní standardy, aby technologie sloužila občanům spravedlivě a transparentně,
rozšíření využití AI napříč veřejnými službami, nikoli pouze v dílčích pilotech.

Nejde jen o pořízení technologií.

Veřejná správa potřebuje také institucionální kapacitu, tedy struktury a procesy, které zajistí, že AI bude efektivně řízena, bezpečně používána a hladce začleněna do každodenních úředních postupů.

Přínosy a rizika

Správně nastavená veřejná AI infrastruktura může:

zrychlit a zefektivnit administrativní procesy,
zvýšit dostupnost a kvalitu veřejných služeb,
snížit náklady a lidskou chybovost u rutinních úkonů,
posílit důvěru občanů v digitální služby.

Na druhé straně bez jasného strategického rámce hrozí:

neefektivní pilotní řešení,
fragmentace dat a slabá interoperabilita,
ztráta kontroly nad citlivými informacemi,
rizika v oblasti etiky a bezpečnosti.

Směřování k 2030

Národní strategie AI 2030 představuje pro Českou republiku kompas pro transformaci veřejné správy. Nejde jen o technologii, ale o nový model fungování státu, kde AI přispívá k výkonu i důvěře s technickou infrastrukturou, která je bezpečná, udržitelná a připravená na budoucnost.