Nová výzva IROP 2026 na kyberbezpečnost: dotace i seminář pro zájemce
Na posílení kybernetické bezpečnosti ve veřejné správě posílá MMR z evropských prostředků téměř 2 miliardy korun
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vyhlašuje prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) 2021–2027 novou výzvu zaměřenou na posílení kybernetické bezpečnosti ve veřejné správě.
Díky podpoře z Evropského fondu pro regionální rozvoj je na projekty připravena částka 1,8 miliardy korun, která pomůže obcím a dalším veřejným institucím v 5 krajích splnit nové legislativní požadavky a investovat do moderních technologií pro bezpečnější digitální služby.
Žádosti o podporu je možné podávat od 30. dubna 2026 do 17. prosince 2026.
„Chceme, aby digitální služby veřejné správy byly bezpečné a spolehlivé. Naší snahou je vytvářet podmínky, které organizacím pomohou lépe chránit služby poskytované v digitálním prostředí. V době rostoucích kybernetických hrozeb je důležité, aby měly k dispozici prostředky potřebné ke zvýšení jejich odolnosti. Tato výzva jim poskytne podporu pro realizaci opatření vedoucích k bezpečnějšímu a spolehlivějšímu fungování. Reagujeme tím také na nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který nově platí i pro obce s rozšířenou působností, kterým chceme zavádění nových legislativních požadavků ulehčit,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová.
V pořadí 120. výzva IROP je určena pro projekty realizované v tzv. přechodových regionech, tedy ve Středočeském, Plzeňském, Jihočeském a Jihomoravském kraji a na Vysočině. Právě zde jsou k dispozici volné prostředky ze starších výzev IROP 2021–2027, které nyní umožňují podpořit projekty zaměřené na kybernetickou bezpečnost.
Podporu mohou získat vybrané subjekty, které se podle zákona stávají poskytovateli tzv. regulované služby.
Nový zákon o kybernetické bezpečnosti zavádí povinnost zavést soubor technických a organizačních opatření, pravidelně vyhodnocovat kybernetická rizika a posílit monitoring bezpečnostních událostí. Zároveň nově rozděluje organizace podle dopadu jejich služeb na chod státu a společnosti do dvou kategorií – režimu vyšších povinností a režimu nižších povinností.
V režimu vyšších povinností
jde zejména o organizace, které zajišťují klíčové služby celostátního významu, například krajská ředitelství Policie ČR, krajské hasičské záchranné sbory, vybrané fakultní nemocnice a další instituce, jejichž činnost je pro stát zásadní. Na tyto subjekty se vztahují pokročilejší požadavky na zabezpečení, monitoring i kontinuitu provozu.
V režimu nižších povinností
jsou nově zejména obce s rozšířenou působností, které sice nezajišťují celostátní služby, ale jejich informační systémy jsou důležité pro fungování veřejné správy a komunikaci s občany. Tyto obce musí zavést základní bezpečnostní opatření, jako je ochrana sítí, správa identit a přístupů nebo zajištění dostupnosti digitálních služeb. Výzva jim umožňuje financovat tato opatření z evropských prostředků.
Dostupná finanční podpora je určena na nástroje, které pomáhají budovat nebo modernizovat technickou infrastrukturu potřebnou pro odolnost vůči kybernetickým hrozbám.
Patří sem technologie pro detekci a vyhodnocování kybernetických událostí, posílení aplikační bezpečnosti, zabezpečení síťové komunikace, systémy pro práci s identitami a přístupovými právy nebo zavádění kryptografické ochrany. Příkladem může být například nákup moderního systému SIEM (Security Information and Event Management), který umožňuje sbírat a vyhodnocovat data o bezpečnostních událostech v reálném čase.
Pro žadatele připravilo MMR online seminář, který se uskuteční 16. dubna 2026.
Bližší informace k semináři naleznete na webu IROP
Zdroj:
