Aktuálně

Od papíru k algoritmům: Jak se český stát mění v AI organismus

Ještě na přelomu tisíciletí byla veřejná správa světem formulářů, razítek a osobních návštěv úřadů. Dnes stojíme na prahu éry, kdy se stát postupně proměňuje v digitální ekosystém řízený umělou inteligencí.

Jaká byla cesta od prvních datových schránek až k vizi „AI státu“ roku 2050 a co to znamená pro občany, úředníky i samotné fungování společnosti?

Od papírového státu k digitálním základům

Na začátku roku 2000 fungovala veřejná správa podle pravidel, která dnes působí téměř archaicky. Papírové spisy, osobní návštěvy úřadů a roztříštěné informační systémy byly standardem. Právě tehdy však vznikaly projekty, které položily základy dnešního eGovernmentu, například datové schránky, Czech POINT nebo první státní portály. Šlo o nenápadné, ale klíčové kroky, které ukázaly, že stát může komunikovat s občanem i jinak než prostřednictvím přepážky.

Digitalizace nebyla revolucí, ale postupnou evolucí. Každý nový projekt rozšiřoval hranice možného a připravoval půdu pro další fáze. První elektronická podání či integrace systémů naznačily, že technologie mohou veřejnou správu nejen zrychlit, ale i zpřehlednit a otevřít.

Rok 2025: Technologie jako páteř státu

Dnes, v roce 2025, už technologie nejsou pouhým doplňkem. Stávají se páteří fungování státu. Umělá inteligence přebírá rutinní agendu, automatizuje procesy a umožňuje zpracovávat objemy dat, které byly ještě nedávno nemyslitelné. Zároveň se mění očekávání všech aktérů, občané chtějí jednoduché a intuitivní služby, organizace stabilní prostředí a stát musí garantovat bezpečnost, důvěryhodnost a odpovědnost.

Klíčovou výzvou přitom nejsou samotné technologie, ale lidé. Zatímco digitální svět se vyvíjí skokově, lidská adaptace je pomalejší. Právě schopnost učit se, přehodnocovat vlastní roli a pracovat s AI bude rozhodovat o tom, kdo v nové realitě obstojí.

Stát jako AI agent

Vize budoucnosti směřuje k tomu, že eGovernment se promění v soustavu AI agentů, kteří budou fungovat proaktivně a kontextově. Občan už nebude muset znát konkrétní formuláře ani úřady. Stačí jednoduché sdělení, například „narodil se mi syn“ a digitální úředník automaticky zajistí všechny související kroky: od vystavení rodného listu až po nastavení sociálních dávek.

Veřejná správa se tak postupně mění ze systému založeného na procedurách na službu reagující na životní situace. Úřady nezmizí, ale jejich role se posune z míst, kde se „vyřizují papíry“, se stanou kontaktními centry pro složitější případy a podporu občanů.

Cloudový stát a konec spisů

Do roku 2050 se očekává vznik jednotné evropské cloudové infrastruktury, která se stane základní technickou páteří státu. Izolované resortní systémy ustoupí propojenému ekosystému služeb, kde budou data sdílena v reálném čase a umělá inteligence s nimi bude pracovat v měřítku celé společnosti.

Změní se i samotná podstata úřednické práce. Tradiční spisy a dokumenty nahradí model založený na událostech a transakcích. AI bude schopna vytvářet spisy automaticky, navrhovat další kroky řízení a hlídat legislativní soulad. Role úředníka se posune od rutinní administrativy ke kontrolní a validační činnosti, ale lidský faktor zůstane klíčový zejména pro finální odpovědnost.

Rozhodující otázka naší doby

Od roku 2000, kdy začala digitalizace, přes rok 2025 jako nástup éry umělé inteligence, až k roku 2050 jako možné podobě „AI státu“ vede jedna zásadní linie: schopnost společnosti adaptovat se. Nejde jen o technologie, ale o ochotu učit se, kriticky myslet a využívat nové nástroje ke smysluplné práci.

Budoucnost nebude patřit těm, kdo se budou bránit změnám, ale těm, kteří dokážou AI pochopit jako partnera. Rok 2050 ukáže, zda jsme digitální transformaci proměnili ve skutečný posun směrem k moderní, efektivní a propojené společnosti nebo zda zůstala jen nevyužitou příležitostí.

Redakčně upravené a zkrácené shrnutí článku „Ohlédnutí do budoucnosti: Jak jsme se z roku 2000 dostali k AI státu roku 2050“, (PDF, 68 stran, strana 14) jehož autorem je Marek Řezáč, strategický ředitel společnosti Gordic, publikovaného v časopise Magazín českého průmyslu, obchodu, dopravy a stavebnictví (Czech Industry).

K tématu: